Sportem číslo jedna je pro vás bezesporu softball, který jste i dlouhé roky aktivně hrála. Jaký je váš vztah k dalším sportům, jste aktivní sportovkyně?

Já jsem byla od mala dost sportovní dítě. Hrála jsem basket, volejbal. Pak jsem šla na sportovní atletickou školu, která mě připravila na jakékoliv sporty. Zakotvila jsem v softballe nejdřív sportovně, pak i pracovně, ale mám ráda i jógu, posilovnu, lyže. Jenom teď je hodně práce a toho času na sport není tolik. Jsem zároveň i velká sportovní fanynka. Ráda sleduju výkony, koukám na baseball, fotbal, hokej, volejbal, házenou, florbal, protože sport je jenom jeden a je krásný.
 
To máte pravdu, že sport je krásný. Máte nějaký recept, jak toto ukázat dětem? Jak je přivést k pohybu? Protože třeba v průzkumu České unie sportu uvedlo 67 % klubů, že v posledních dvou letech sledují zhoršení fyzické kondice dětí a mládeže.

Ty studie jsem četla a věřím, že tomu tak je. Za mě to začíná ve škole. Myslím si, že pokud chceme děti rozhýbat, je nutné mít zábavné a pestré hodiny tělocviku. Přidat nějakou hodinu. A to znamená vytvořit i podmínky pro učitele. Následně je to ta práce v kroužcích a klubech. Doba běhání venku jen tak je nejspíš pryč, o to víc bychom ten organizovaný sport měli dělat rozumně. Samozřejmě to, zda se dítě k tomu sportu dostane, záleží na rodičích a především na jejich možnostech. Protože vždycky rodič do toho musí investovat čas i peníze. A po nějaké době zvažuje, zda to má cenu. 

A má to podle vás cenu?

Za mě určitě a velikou. Sport podle mě připravuje dítě na budoucnost, do celého života, dělá člověka odolnějším. Protože ve sportu si dítě zažije úspěch, neúspěch, musí trénovat, musí nějak v týmu vycházet s trenérem nebo s nějakým spoluhráčem, který mu třeba nesedí. Zažívá prostě všechno, co se mu potom mu bude dít v dospělém životě. 

Co vás přivedlo do čela poroty našeho grantového programu SPORTUJOU?

Líbí se mi hned několik věcí. Samozřejmě jakákoliv snaha rozpohybovat děti a mládež je za mě skvělá, navíc to souzní s mojí myšlenkou, že by do sportu (nebo jakékoliv jiné bohulibé činnosti) měly více přispívat soukromé firmy. Rozhodně by ale neměly suplovat stát, který by měl navýšit peníze na sport nebo je lépe strukturovat, aby bylo jasně vidět, že třeba na sportování mládeže jde větší objem prostředků. Nicméně byla bych ráda, kdyby projekt SPORTUJOU byl inspirací pro další firmy, protože investovat do zdraví dětí je přeci správné.
 
Kolik odhadujete, že se do prvního ročníku SPORTUJOU přihlásí projektů? 

Já si myslím, že to bude úplný masakr, protože je to zajímavé, zní to pěkně, má to hezkou tvář a navíc je to skvělá šance pro ty kluby se ukázat – vyzdvihnout svoje projekty. Odhaduju, že se přihlásí třeba 600 projektů.