Markéta Pluhařová: Na děti je třeba se dívat jako na sportující děti a ne jako na dětské sportovce

Markéta Pluhařová: Na děti je třeba se dívat jako na sportující děti a ne jako na dětské sportovce

Respekt a bezpečí ve sportovním prostředí pro děti, rodiče i trenéry - cíl, pro jehož dosažení založila v roce 2024 Markéta Pluhařová iniciativu Trénujeme s respektem. Svůj volný čas věnuje osvětě o negativních jevech ve sportu a nastavování preventivních mechanismů. Je také jednou ze šesti členů poroty druhého ročníku Grantového programu SPORTUJOU.

Jaký je Váš vztah ke sportu - najdete prostor na aktivní odpočinek? 
Jsem celoživotní sportovec. Jako dítě a teenager jsem se závodně věnovala sjezdovému lyžování, později i sportovnímu společenskému tanci. Nyní sportuji rekreačně, abych si udržela kondici. Baví mě yóga, tanec, barre a chůze všeho druhu, od procházek až po vysokohorskou turistiku. Sportem si čistím hlavu a dobíjím energii. 

Sportu věnujete svůj volný čas i jinak než aktivním pohybem - založila jste neziskovou organizaci Trénujeme s respektem - co je jejím cílem? 

Iniciativa vznikla jako reakce na přetrvávající negativní jevy v dětském a mládežnickém sportu. Jejím cílem je zvýšit povědomí o těchto problémech, popsat jejich dopady, kvantifikovat výskyt a nabídnout konkrétní návrhy řešení. Od počátku se zaměřujeme na vytváření prostředí, které podporuje zdravý vývoj a dlouhodobé setrvání dětí ve sportu. Usilujeme o to, aby sport mohl naplno plnit svůj potenciál – podporovat zdraví, sociální dovednosti a duševní pohodu.

Můžete rozvést svůj výrok: „Na děti je třeba se dívat jako na sportující děti a ne jako na dětské sportovce.“? 

Když mluvíme o sportujících dětech, zdůrazňujeme radost z pohybu, rozvoj osobnosti, přátelství a bezpečné prostředí, kde se děti učí hodnotám jako jsou fair play, respekt a spolupráce. Naopak pojetí dětský sportovec často vyvolává představu, že dítě je už v raném věku na cestě k profesionální kariéře. Takové očekávání vytváří tlak na výkon. Výsledkem bývá přetížení, frustrace, ztráta radosti ze hry nebo předčasné ukončení sportování. Smyslem dětského sportu by proto mělo být vychovávat zdravé, sebevědomé a spokojené děti prostřednictvím pohybu, ne z nich dělat malé profesionály s nejistou budoucností.

Jak vnímáte data o pohybové zdatnosti dětí z poslední doby - dle ČOV testy zdatnosti v roce 2023 prošlo jen 11 % dívek a 17 % chlapců středních škol a dle Ministerstva zdravotnictví bylo v roce 2021 16,5 % dětí obézních?

Současná data o pohybové zdatnosti dětí a mládeže ukazují vážný a dlouhodobý trend zhoršování fyzické kondice i zdravotního stavu. Je to důsledkem kombinace faktorů – sedavého životního stylu, nadměrného času u obrazovek, nedostatku přirozeného pohybu a často také poklesu motivace k organizovanému sportu.

Jaká je podle Vás cesta ke zmírnění tohoto trendu?

Pokud chceme situaci zlepšit, je třeba vnímat sport dětí nikoli jako výkonový cíl, ale jako prostředek zdravého vývoje, radosti a pohybu. Potřebujeme obnovit základní pohybové návyky už v předškolním a mladším školním věku, podpořit hru, všestrannost a bezpečné sportovní prostředí, kde se děti nebojí zkoušet, chybovat ani prohrávat. Klíčová je také podpora a vzdělávání trenérů a rodičů, aby vnímali dítě nejprve jako osobnost a až poté jako sportovce. Dlouhodobě je nutné, aby se téma pohybu stalo součástí školních i komunitních politik, ne jen záležitostí sportovních svazů. Spolupráce mezi školami, kluby, obcemi a rodiči je jediná cesta, jak dětem skutečně vrátit pohyb do každodenního života.

Co Vás vedlo k tomu stát se porotkyní v grantovém programu SPORTUJOU, jehož cílem je (nejen) finančně podpořit sportovní projekty zaměřené na širší dětskou komunitu v místě jejich působení?

Rozhodnutí vychází z mého přesvědčení, že právě v dětském sportu a sportu pro mládež leží obrovský potenciál pro pozitivní změnu - nejen z hlediska zdraví a pohybové zdatnosti, ale také z hlediska budování komunit, posílení sebevědomí dětí a jejich dlouhodobého zapojení ke sportu. Vidím v této roli možnost skutečně přispět k tomu, aby kvalitní nápady klubů a komunit byly podporovány - finančně i mediálně - a aby děti měly více příležitostí ke sportování, rozvoji a radosti z pohybu. Být součástí této poroty pro mě znamená příležitost propojit zkušenosti, hodnoty a vizi, kterou sdílím, s konkrétními projekty, které mohou mít reálný dopad.

Kolik odhadujete, že přijde do druhého ročníku grantového projektu SPORTUJOU, ve kterém rozdělíme 5 iniciativám 250 000 Kč, přihlášek?

Odhaduji, že by se do druhého ročníku mohlo přihlásit 40 až 60 projektů, přičemž mnohé z nich pravděpodobně vzniknou na základě inspirace z loňských úspěšných iniciativ. Pokud se tento trend potvrdí, bude to jasný signál, že SPORTUJOU se stal pro české kluby respektovanou platformou podpory smysluplného sportu pro děti.