Jaký dojem na vás zanechal první ročník SPORTUJOU? Co říkáte na výsledky a jak vítězové svůj grant využili? 

Daniela Viktorýnová: První ročník SPORTUJOU na mě udělal skvělý dojem. Oceňuji, že podpořené byly i nesoutěžní projekty – mezi těmi loňskými byly opravdu pestré nápady. Je vidět, že okamžitá finanční podpora se u tvůrců mění v reálné zlepšení a rozšíření jejich aktivit. Zároveň to funguje jako motivace nejen pro samotné pořadatele, ale i pro firmy či instituce v okolí, které díky tomu snáze vstupují do podpory komunitních projektů.

Pokud mám zmínit konkrétní inspiraci, velmi se mi líbí pohybovky pro holky v Plzni. Jako trenérka reprezentace se setkávám s profesionálním přístupem už u velmi mladých hráček, které jdou cíleně za svým. Ale zároveň věřím, že spousta dívek ocení bezpečné a pohodové prostředí ryze ženského kolektivu – a právě takové projekty mohou být pro jejich vztah ke sportu klíčové. Jsem ráda za tuto vnímavost.

Michal Eisenkolb: Výsledky prvního ročníku SPORTUJOU mi udělaly velkou radost. Do finále se dostaly projekty, které mají opravdu smysl a jejich organizátoři a zakladatelé to s dětmi a jejich pohybem myslí opravdu vážně. Nejsou to jen plané sliby, kterých všude vidíme plno, ale opravdové činy, které pomáhají. Obzvláště mám radost z projektů 6 hodin a Aktivní školka - ERATEM, které jsou zaměřeny na pohyb těch opravdu nejmenších dětí v Mateřských školkách.

Vilém Franěk: Obecně mi přijde chvályhodné, když se soukromá společnost rozhodne podpořit sportování mládeže, takže jsem z prvního ročníku byl nadšený, a ještě více nadšený jsem z toho, že projekt pokračuje. 

Tomáš Janča: Nejdůležitější ze všeho je, že tento projekt vznikl a už prvním ročníkem se etabloval v podvědomí českých klubů. Těším se, že druhý ročník uvidí ještě více přihlášek a zúčastněných klubů.

Zkušenosti z prvního ročníku vám jistě přinesly nový pohled. Jsou letos nějaké aspekty, na které se při hodnocení projektů zaměříte víc než dříve?

Daniela: Na nové projekty se těším a letos se budu více zaměřovat na jejich dlouhodobou udržitelnost a možnosti dalšího rozšíření. Ráda vidím, když má projekt potenciál žít i po skončení grantového období.

Michal: Myslím, že můj pohled zůstane stejný, jako v loňském roce. Mé zaměření je jasné. Dávat dětem co nejvíce prostoru ke zjišťování toho, co vše dokáží se svým tělem a mozkem. Nenásilnou a hravou formou rozvíjet všechny vývojové oblasti.

Vilém: Baví mě, když jsou projekty dlouhodobé, nikoli jednorázové. Mně osobně je potom blízké téma spojení sportu a studia, takže na téma vzdělávání budu koukat asi trochu ve větším detailu.

Tomáš: Určitě mě bude zajímat jejich vlastní zhodnocení toho, co se povedlo či nepovedlo. To je za mě klíčový moment pro kontinuitu těch projektů, protože nehledáme one-off aktivity, ale ty dlouhodobé, protože jen tak je možné doručit požadované výsledky.

Vidíte mezi sportovními kluby v posledním roce nějaké nové trendy nebo témata, která se objevují častěji?

Daniela: Vnímám výraznější důraz na vytváření kvalitního prostředí pro mladé sportovce a sportovkyně. Téma sportování dívek a žen je v současnosti velmi silné a čím dál častěji se objevuje i na úrovni klubů a místních organizací.

Michal: Mám pocit, že se stále více sportovních klubů a organizací snaží věnovat všeobecnému pohybu na bázi spontánního pohybu. Mizí raná specializace a tlaky na vítězství už od těch nejmenších. To je skvělá zpráva pro budoucí generace. Snad se konečně něco obrací směrem ke spokojenosti dětí, well beingu a vytváření bezpečného prostředí pro jejich pohybový růst.

Vilém: Všímám si, že se kluby začínají stále více zajímat o CSR tematiku, zapojují ji do svých strategií a nejsou to jen jednorázové aktivity.

Tomáš: Nemyslím, že je to o trendech. Kluby řeší pořád stejné věci - nábor členů, sportovní činnost, efekty do lokální komunity a to, jak to celé utáhnou.

Kdybyste měli klubům nebo organizacím poradit, co může zvýšit jejich šanci uspět v grantu SPORTUJOU – co by to bylo? Jak by podle vás měl vypadat ideální dětský sportovní projekt, který může být inspirací pro ostatní?

Daniela: Nemyslím si, že je nutné přijít s něčím za každou cenu originálním. Důležitější je dobře znát své vlastní prostředí, popsat potřeby dětí a přinést řešení, které skutečně odpovídá místní situaci. I malý projekt pro úzkou skupinu může mít velký dopad – zvlášť pokud vzniká tam, kde je skutečná potřeba.

Michal: Rady dávat nebudu, jelikož nechci nikoho ovlivňovat. Každý má svou hlavu, své myšlenky a své nápady. Tak sem s nimi. Velmi rád opět projdu všechny přihlášené projekty a moc se těším právě na to, co budou schopni jednotliví účastníci připravit a nabídnout. 

Vilém: Dlouhodobě udržitelný, s jasným strategickým směřováním, s jasnými a dohledatelnými výsledky.

Tomáš: Ideální projekt je takový, který je jako projekt uchopen, tzn. má mj. své cíle, KPI, komunikační strategii, samozřejmě impact k cílové skupině dětí a již zmíněné vyhodnocení vzhledem ke stanoveným cílům.